Axl N' Slash Rockline interview: leden 1994

Turné Use Your Illusion, na kterém Guns N' Roses propagovali alba Use Your Illusion I & II, jenž vyšla v září 1991, zahájila kapela v květnu 1991 a zakončila ho dvěma velkolepými koncerty v červenci 1993 v argentinské metropoli Buenos Aires. I když s více než dvacetiletým odstupem víme, jaký osud tehdejší sestavu GN'R potkal, neznamenal definitivní závěr turné ticho po pěšině. Naopak. Už o pár měsíců později, 23. listopadu 1993, vydala Axlova parta album coververzí The Spaghetti Incident? Světlo světa spatřily i videoklipy k Estranged a Since I Don't Have You.

První měsíc roku 1994 byl ve znamení posledního Axlova veřejného vystoupení v 90. letech (nepočítáme-li jeho zatčení ve Phoenixu 11. února 1998). 20. ledna, na den přesně tři roky od historicky prvního koncertu Guns N' Roses v Jižní Americe, uvedl Axl Rose do Rockové síně slávy Eltona Johna a k tomu zcela nečekaně zazpíval Come Together od Beatles společně s Brucem Springsteenem (viz GN'R zajímavosti), který o dva měsíce později získal Oscara za píseň Streets Of Philadelphia.

Zkraje roku, 3. ledna, došlo v táboře Gunners ještě k jedné důležité události. Axl Rose a kytarista Slash společně promluvili v rámci 90minutového celostátního pořadu Rockline. Bylo to poslední společné interview obou muzikantů.

Během rozhovoru zazněly nejen písně Guns N' Roses, ale především dotazy fanoušků, na něž se usmálo štěstí, a osobně mohli položit otázku hlavním osobnostem kapely. Celé interview je zde přepsáno, ale pro zachycení atmosféry celého pořadu doporučuji pustit si ho na YouTube. Záznam pořadu ukazuje, že interview probíhalo v uvolněné atmosféře plné smíchu. Drtivá většina fanoušků se při různých diskuzích pozastavila nad tím, jak je možné, že Slash kapelu opustil v roce 1996, když se z rozhovoru zdá, že vše bylo mezi oběma pistolníky v naprostém pořádku.

Pozorní fanoušci i díky Axlovým nedávným rozhovorům však vědí, že ať tenkrát působila kapela sebevíc v pohodě, skutečnost byla taková, že se sestava Illusion pomalu, ale jistě potápěla ke dnu podobně jako TItanic, s tím rozdílem, že lodi nesoucí jméno Guns N' Roses trvalo několik let, než definitivně ztroskotala.

Přesto by společné inteview rozhodně nemělo zapadnout v historii kapely, protože nám poskytuje velmi zajímavý pohled na postoje Axla a Slashe a také objasňuje řadu důležitých věcí týkajících se Guns N' Roses.

Rockline, 3. 1. 1994

Písmeno A značí Axla, S Slashe a SD moderátora pořadu Steva Downse. Jména volajících nechávám v celku.

Rozhovor probíhal tak, že se lidé z různých států USA dovolali do určité rozhlasové stanice a odtamtud putovala jejich otázka k Axlovi a Slashovi.

Steve Downs: Bezva, že jsi dorazil Axle.

Axl: Co se děje?

SD: Ani celkem nic. A samozřejmě vítám Slashe, který se nabudil pinballem.

Slash: Jo, přesně.

SD: Je to vzácnost mít vás tady oba dva na stejném místě ve stejnou dobu.

S: Někdo se mě ptal: 'Budete oba dva v rádiu?' A já na to: 'No jasně.' Už je to nějaká chvilka, co jsme dělali společné interview.

SD: Ty jsi mi Axle jednou říkal, že skládáte písně hlavně přes telefon.

A: Většinu věcí řešíme přes telefon, dokud se nesejdeme ve studiu. Přes telefon děláme spoustu věcí, posíláme třeba nahrávky a tak. Funguje to už několik let.

S: Zrovna jsem Axlovi poslal nejnovější pásku.

SD: Před pár minutami.

A: Nemohl jsem se dočkat.

SD: Vážně? Budeme se těšit. Řekněte nám něco o poslední desce The Spaghetti Incident? Jak to vůbec vzniklo a jaké jste s tím měly plány?

S: Na začátku jsme to nebrali moc vážně. Nejdříve to začalo pár songy, zajamovali jsme si a chtěli jsme z toho udělat EP. Pak se k tomu přidali další skladby a nakonec to skončilo jako CD se 13 skladbami.

A: Existovala řada punkových songů, které jsme chtěli nahrát už před nějakou dobou. Chtěli jsme, aby si to lidé poslechli. Songy, které se líbily mě a Izzymu, Slashovi a mě anebo Duffovi a Izzymu. Za těch 9 let, co spolu hrajeme (skupina vznikla v roce 1985), jsme měli kolem 10 skladeb, které se nám líbily, a uvědomili jsme si, že by bylo lepší z toho udělat regulérní desku než EP.

SD: Dá se tedy Spaghetti Incident? chápat jako album, které reprezentuje to, co Guns N' Roses ovlivnilo v samotných počátcích?

A: Částečně, ale energie, která je v těch písních… Mám pocit, že spoustu z toho, co nás ovlivnilo, lidé ze středozápadu v rádiu nikdy neslyšeli.

S: Vtip je v tom, že začátek práce (na "Špagetách") jsme brali jen jako uvolnění, odlehčení od toho tlaku, který na nás byl vytvořen během nahrávání Illusions.

SD: Fakt?

S: Prostě jsme si jen tak zajamovali mimo nahrávání, a tak to vzniklo.

A: Říkal jsem si: 'Zajamuje si tyhle písně.' A nakonec to přerostlo v novou desku.

SD: První song, který zahrajeme, se nazývá Hair Of The Dog. Ten byl součástí repertoáru raných Guns, ne?

S: Hollywood Rose ho hráli (kapela vzniknuvší před Guns N' Roses, jejímiž zakládajícími členy byli Axl, Izzy Stradlin a Chris Weber).

A: Přesně tak. Hráli jsme ho ale jen párkrát, to už je hodně dávno. Když jsme byli ve studiu a dokončovali jsme ten song, tak Slash na to řekl: 'Hustý.' Slash je ten, kdo ten song přinesl na palubu, abychom ho přidali na desku a Duff mu musel připomenout jednu věc. Slash říkal: 'Pamatuješ na starý časy? Bylo to hustý.' A Duff mu připomněl: 'Vždyť si ten song nenáviděl.' A Slash na to: 'No jo.' Bylo to vážně divný. Slash přišel a řekl: 'Nahrajeme tu píseň.' A já na to: 'Nenáviděls ji.' Byl jsem z toho jelen.

V Rockline zahráli Hair Of The Dog

SD: Jsme zpátky ve studiu. Devadesátiminutový pokec s Axlem Rosem a Slashem právě začíná. Vrhneme se na první telefonát z Muscatine z Iowy od Beth.

Beth: Zdravím Axla a Slashe. Šťastný nový rok.

S: Šťastný nový rok.

A: Šťastný nový rok.

Beth: Díky. Zajímá mě, co konkrétně vás ovlivnilo z punku. Jestli to byla scéna nebo zvuk. Hodně se o vás říká, že jste vdechli rokenrolu nový život. Máte pocit, že s úspěchem nového alba plného starých punkových nahrávek, metalu a rokenrolu, vracíte metal zpátky na scénu? Nebo pomáháte punku?

S: Neudělali jsme nic, co by souviselo s návratem punku. Jen jsme vybrali ty skladby, o kterých jsem si mysleli, že nejlépe vystihnou naše začátky, které zaujímají určitý postoj. Punk tak dlouho…

A: Energii.

S: … netrval. Všechno je o správném pocitu a určitém postoji směřujícím k… Je to zkrátka způsob, jak kapela hraje a existuje celá řada různých hudebních stylů, které nás formovaly. A o tom to je.

SD: Díky za telefonát Beth.

S: To bylo krátký.

SD: Ale dostali jsme se k pointě. Podle mě metal nepotřebuje slavit žádný comeback.

S: Ne, ale…

A: Nemá to s tím nic společného…

S: Je to věc názoru.

A: Líbí se nám energie a rebelie, kterou v sobě punk rock měl. Nemělo to nic společného s mainstreamem. A my, ať už se nám to líbí nebo ne, z určité části patříme do mainstreamu. Musíme udělat pár skladeb, díky kterým si nás lidi všimnou.

S: Přesně.

A: Mě osobně se kvůli některým písním, které se mi líbily a zrovna vyšly, vysmívali a kritizovali. Takže jsem si říkal, že si to možná někdo poslechne.

S: Je to zločin, když hromada kapel, od kterých jsme převzali pár věcí a od jiných, od kterých jsme nic nehráli, tak… Kdybychom měli moře času to udělat a neudělali… Nikdo už o nich skoro neví. Sešli z očí.

A: Původně jsme měli album nazvat Pension Fund (penzijní fond). Protože těm kapelám platíme nájemný.

S: Cheetah Chrome je šťastný. (Cheetah Chrome, vlastním jménem Eugene O'Connnor, je americký kytarista známý z punkrockové kapely The Dead Boys, od níž GN'R nahráli píseň Ain't It Fun, o níž ještě bude řeč. Originální verze vyšla v červnu 1978.)

A: To jo.

SD: Teď je tu s námi Jan z Louisville z Kentucky.

Jan: Nazdar Axle a Slashi. Jak se vede?

A: Čau.

S: Super.

Jan: Paráda. Řadu let vás za vaši hudbu hodně kritizovali. A z ničeho nic vás každý chápe. Líbí se mi nový videoklip s velrybami a delfíny (Estranged). Nádherný.

Axl: Díky. Máš pravdu, v určitých oblastech se postoj ke kapele změnil a mám z toho radost.

Jan: Hodláte v tom pokračovat?

A: Víš co? Abychom se snažili přesvědčit lidi, aby nás měli rádi, ale abychom pořád dělali to, co chceme? No jasně!

(Všichni se smějí)

Jan: Pracujte na tom, kritika utichne a všichni konečně pochopí, že muzika je to, na čem záleží především.

S: Dva si často nerozumí. Vždycky jsme si dělali, co jsme chtěli, protože jinak by to byla velká nuda a kritici si vždycky něco najdou. Dokud nás to nijak neomezuje, pak je to v pohodě.

A: Existuje určitá skupina lidí… Takzvaná "morální většina", která vždycky bude mít s médii nějaké problémy. Na druhou zase tihle lidi mohou získat podporu jinou cestou a možná, že se to tak stane. Myslím, že to záleží na tom, jak moc jsme politicky korektní.

S: (smích) Kam patříme my?

SD: Jan, díky za telefonát. Přesuneme se z Lousville do Augusty v Georgii, kde je Carl. Jsi tu i s Guns N' Roses.

Carl: Axl, Slash, je skvělý s vámi mluvit.

A: Co se děje?

Carl: Naživo máš neuvěřitelný hlas. Jen bych rád věděl, kdy plánujete vydat živák?

A: Nahráli jsme každý koncert (na Use Your Illusion World Tour 1991–1993). Dlouho se už bavíme o možnosti něco takového vydat. Nemám tušení… Taky by z toho mohla být pěkná sračka (smích). Nikdo neví.

S: V podstatě…

A: Zatím jsme si nenašli čas, abychom se k turné vrátili a všechno si poslechli, ale…

S: Pořád čekáme, až se najde někdo, kdo se tím vším prohrabe za nás (smích).

A: Rádi bychom udělali film. Zfilmovali jsme všechno, co se na turné v posledních letech událo, a proto bychom rádi udělali dokumentární film a k tomu vydali soundtrack.

SD: To by bylo super. Díky za telefonát Carle. Teď si zahrajeme ze "Špaget" další pecku, konkrétně Black Leather od Stevea Jonese/Sex Pistols. Jeden z prvních volajících mluvil o punku a o skutečnosti, že nový album zase přineslo trochu světla na tuhle starou éru. Většina lidí považuje Sex Pistols za protagonisty tohoto období.

S: Jak už jsem říkal, existovalo jen pár dobrých rokenrolových kapel, které stály za to. Když jsme vybírali ty songy, bylo v tom opravdové rebelství.

A: Některé z těch písní jsou naprosto neznámý. Jako třeba ta od Sex Pistols. Vyšlo to na B-straně. Podle mě je to jeden z nejlepších songů, který napsali, a řekl jsem si, že ho lidi možná rádi uslyší. Nahráli jsme vlastní verzi, ale stejně mám raději originál. Záleží na náladě lidí. Co konkrétně chtějí slyšet. Třeba jsem zaslechl kritiku: 'Punk by nikdy neměl mít tak tvrdý bubny'. A tohle a támhleto. Udělali jsme to jako Guns N' Roses.

S: Líp bych to neřekl. Nahráli jsme ty skladby tak, jak je GN'R hrají. Nic se nezměnilo. Nejsme "nejlépe znějící punková skupina".

A: Jen jsme ukázali respekt.

SD: Taky to tak zní. GN'R a jejich Black Leather.

Black Leather je zahrána

SD: Teď tu máme Blaire z Robertsonville ze Severní Karolíny.

Blair: Nazdar, jsem vaše velká fanynka. Máte v plánu odstranit z alba song Charlese Mansona?

A: Teď ne. Jeden fanoušek nás upozornil na to, že pokud bychom vynechali tu píseň, zažaluje nás a Geffen Records a bude požadovat jeden dolar z každého prodaného alba ode dne, kdy ta píseň na desce nebude. Dá to k federálnímu soudu. Nemáme teď v plánu tu skladbu vyřadit. Jsi z Raleigh?

Blair: Jo.

A: Super. Nazdar Jennifer! (Axl tím měl na myslí svou tehdejší přítelkyni, modelku Jennifer Driver, která se buď v té době nacházela v Raleigh, nebo odtamtud pochází. Jennifer doprovázela Axla i při uvádění Eltona Johna do Rockové síně slávy a také si zahrála ve videoklipu k Since I Don't Have You; ano, je to ona sexy blondýna.)

SD: (smích)

Slash: (smích) Byla doba, kdy jsme to plánovali vyřadit kvůli tomu, že to lidi špatně pochopili. Prostě jsme nahráli song, který měl po textové stránce co do činění s kapelou.

A: Líbí se mi text. Taky jsme si řekli, že to lidé určitě neslyšeli a byl to chybějící dílek do skládačky. O Charlesi Mansonovi se vědělo skoro všechno, ale tohle podle mě bylo něco, o čem nikdo moc nevěděl, a tak jsem si řekl, že by to lidi mohlo zajímat. Ale syn jedné z obětí, komu by hypoteticky měly připadnout peníze, mluvil o tom, že lidi oslavují Charlese Mansona a získal jsem pocit, že se mě lidi snaží přisoudit do role toho, kdo Charlese Mansona uctívá. Pro mě je to přesně naopak.

S: Je to parodie (smích).

A: Je jasnou ukázkou toho, kam až člověk může zajít… O což vůbec nestojim.

S: Je to zvláštní, protože když jsme song dokončili, nahráli a potom vydali, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Ale teď se o tom mluví hodně kvůli médiím, která se proti tomu postavila.

A: Protože se tak snadno vydělávaj prachy.

S: A to je směšný. Teď nám řikaj: 'Jděte do hajzlu.' Ale jsme na to zvyklí, tohle se děje od samýho začátku. Takže mě to nepřekvapuje.

SD: Jak už zmínil Axl, honorář poputuje synovi jedné z obětí. Nepůjdou Charlesi Mansonovi.

S: Přesně tak.

A: Ale taky jsem slyšel, jak někdo tvrdí, že Charles k tomu nemá autorská práva. Ale má je a chce prachy. Takže dokavaď z toho Charliemu nic nekápne, je to v pohodě.

SD: Zní to…

S: Netušíme, o co tomu chlapovi jde.

(Všichni se smějí)

SD: Na albu ta skladba uvedená není. Nenajdete jí, ale je na samém konci stopáže. Jmenuje se Look At Your Game Girl.

Look At Your Game Girl zahráli

Steve Downs: Jsme zpátky. To byli Guns N' Roses z desky The Spaghetti Incident?

S: Musím zavolat Carlosovi (Booyovi, který na tuto píseň nahrál akustickou kytaru) a zeptat se ho, co to bylo za poslední akord.

A: (smích)

SD: Posuneme se do Skalnatých hor, do státu Colorado, kde je Nick.

A: Kdo napsal ten Rockline riff?

SD: To jsem zapomněl. Dana Strum z… Sorry. Někdo ze Slaughter, ale už hodně dávno.

S: Jo.

A: Jen mě to zajímalo.

SD: Míříme do Colorado Springs. Kde jsem to skončil? U KILO. Nicku, jsi tu s...

A: KILO?

SD: Jak vhodný.

S: (smích)

SD: Nicku, ptej se.

S: KILO, Colorado. Není možný (smích)!

Nick: Jak to jde chlapi?

A: KILO, Colorado. To se mi líbí. (KILO je rádiová stanice vysílající ze státu Colorado.)

Nick: Hodí se to.

A: Co máš na srdci?

Nick: Zajímalo by mě, když teď Duff natočil sólovku a Slash pracoval na tribute albu Jimiho Hendrixe, jestli se někdo z vás chystá pracovat na sólovém projektu nebo na nějakém jiném albu?

S: Budu upřímný, Duff udělal desku a Gilby zrovna pracuje na tý svý a je skoro hotová. Pokud jde o mě, žadný plány nemám… Ale Axl ano.

A: Doufám… Snažím se dát dohromady projekt, který je teď ve fázi přísně tajné zbraně.

SD: Vážně?

A: Jo.

SD: Bezva. Budeme se těšit. Gilby Clarke, druhý kytarista Guns N' Roses. Díky Nicku. Na lince je Jeff ze St. Louis.

Jeff: Nazdar. Jak se vede?

S: Čau.

A: Co je?

Jeff: Musím říct, že poslední koncert v St. Louis (slavná show z 2. července 1991, kdy Axl na začátku Rocket Queen skočil mezi diváky a show byla předčasně ukončena) byl nejlepší, jaký jsem kdy viděl a rád bych se zeptal…

S: (smích)

A: Páni!

Jeff: Spekuluje se, že…

S: Kde jsi byl, když jsme tě potřebovali?

Jeff: … že Izzy vám možná pomůže s nahráváním. Je to pravda?

S: Nic z toho.

A: V žádném případě!

S: Určitě ne s nahráváním.

A: Už nikdy v životě! V žádném případě! Izzy hrál s námi v Evropě (na jaře 1993 na pěti koncertech v Evropě a Izraeli), když si Gilby poranil ruku. Pak nás vydírali a… A od té doby nechceme mít s Izzym nic společného.

(Axlova reakce částečně vysvětluje to, proč po Izzyho odchodu v červnu 1993 téměř až po zbytek turné věnoval skladbu Double Talkin' Jive právě jemu.)

S: Upřímně řečeno, bylo super, že se vrátil. Když se ten nápad objevil…

A: A taky bylo super, že zase odešel (smích)!

S: Mysleli jsme, že by nebylo špatné mu zavolat a zjistit, jestli s námi nechce odehrát pár koncertů. Ale pak se to pokazilo.

SD: Nebylo by špatné vrátit se do St. Louis.

A: To jo. Před časem jsem v St. Louis byl a nebylo to vůbec zlý. Dopadlo to opravdu dobře a atmosféra byla úplně jiná díky tomu, že lidé pochopili odvrácenou stranu celého příběhu.

S: Rád bych tam hrál (smích).

SD: Díky Jeffe, teď je na řadě Mike z New York City.

Mike: Jak se vede chlapi?

S: Nazdar, jak to jde?

A: Jak se vede?

Mike: Velice dobře. Vaše muzika je parádní. Pro mě jste nejlepší rocková kapela na světě. Jen jsem vám to chtěl říct.

A: Díky.

S: Díky.

A: Červenáme se (smích).

S: To jo (smích).

Mike: … v Anglii. Zajímalo mě, proč jste na Spaghetti Incident nedali nějakou skladbu od Queen?

A: Nevím, jestli bych si na nějaký song od Queenů troufl. To pro mě hraje velkou roli a během nahrávání se to nehodilo. Vybrat jeden song od Queenů je nemožný.

S: Jde o to, že písně na "Špagetách" byly vybrány víceméně spontánně. O každé písni jsme se rozhodovali tak dvě tři minuty. Prostě se na Queeny nedostalo. To by vyžadovalo přemýšlení a plánování (smích).

A: Možná budeme pracovat s Brianem Mayem na nadcházejícím projektu… Ještě nevíme… Doufáme, že to vyjde. S Brianem máme dobrý vztah.

SD: V minulém roce dokonce otevíral několik koncertů pro Guns N' Roses.

A: Jo. Když jsme hráli Knockin' On Heaven's Door někde v Evropě, Slash s Brianem odvedli fantastickou práci. Za svůj život jsem nikdy neviděl vedle sebe stát dva kytaristy, kteří by se tak skvěle doplňovali. Bylo to magické. Ale zbytek kapely si jen říkal: 'Kdy to sólo skončí.'

S: (smích)

A: Po pěti minutách jsme lítali kolem a byli utahaní a tihle dva chlápci tam pořád hráli sólo.

SD: (smích)

A: Bylo to pěkně divoký. A úžasný.

S: Brian je jedna z nejskromnějších rockových hvězd, jakou jsem kdy potkal… Postavíš nás na pódium s kytarami a začne pršet.

A: Dead On Time by se skvěle hodil na tohle album. (Skladba Queen ze sedmého studiového alba Jazz vydaného v listopadu 1978.)

SD: To by bylo super.

S: Metallica nahrála song od Queenů.

A: Stone Cold Crazy.

SD: Stone Cold Crazy. Vraťme se k The Spaghetti Incident?! Nahráli jste song Ain't It Fun od Dead Boys z Clevelandu se Stivem Batorsem. Je to fakt pecka.

S: Debatovali jsme o tom už dřív a text písně přesně pasoval k tomu, odkud tahle kapela vzešla.

A: Nebo o věcech, kterými si kapela prošla a o hloupejch chybách, kterých jsme se dopustili. Zároveň to byla poctu Stivu Batorsovi (zpěvák Dead Boys, který zemřel v Paříži v červnu 1990 poté, co ho srazilo taxi). Mike Monroe z Hanoi Rocks, který na té písni hostuje, byl jeho dobrý přítel a zasvětil mě do repertoáru Dead Boys. Ten song už jsem znal a líbil se mi a sehnal mi všechny pásky. A pak jsem si řekl: 'Proč ho nenahrajeme?' Byla to pocta Stivovi, protože jeho úmrtí mělo na Mike a ostatní lidi, do jejichž života zasáhl, tvrdý dopad.

SD: Ain't It Fun. Guns N' Roses.

A: Pro Cheetaha.

Ain't It Fun zahráli

SD: Ain't It Fun od Guns N' Roses z alba The Spaghetti Incident? Mám pocit, že jste v poznámkách k Use Your Illusion napsali: "Ain't It Fun – Stiv Bators".

S: Jo.

A: Proto to bylo na konci Use Your Illusion, jasná narážka. To samé jsme udělali i na první album (Appetite For Detruction). Tam jsme zase dali narážku na You Could Be Mine. (Část textu You Could Be Mine - "With your bitch slap rappin' and your cocaine tongue you get nothin' done" - se objevila v bookletu debutového alba. Song už byl tou dobou napsaný, ale na řadové album se dostal až o 4 roky později. Kdyby se kapela rozhodla v roce 1987 jinak, možná by žádná terminátorovská hymna v podání Guns neexistovala.) 

SD: Jo.

S: Řada lidí v posledních letech mluvila o tom, jak Use Your Illusion zní a jak jsme se vydali jiným směrem. A já na to: 'To teda ne.' Udělali jsme cokoliv. Nahráli jsme materiál, který je hodně surový a všichni na to: 'Páni, skvělá změna.'

A: Udělali jsme to ve stejnou dobu, jen se ty písně liší.

SD: Teď se k nám dovolal Kelly z Albany z Georgie.

Kelly: Ahoj Axle, Slashi. Jak se vede?

S: Čau.

A: Paráda.

Kelly: Jsem vaše fanynka a miluju vás.

S: Ou.

A: (smích)

Kelly: Zaslechla jsem, že jste pracovali na dokumentu, který by se zaměřil na trilogii (Don't Cry, November Rain a Estranged) a videa z let minulých. Jen by mě zajímalo, z čeho se to skládá a kdy to vyjde?

S: Je to hodně nákladné.

A: Vydali jsme Making of Don't Cry a November Rain (vyšla v červnu 1993) a pracujeme na Making of Estranged. Svým způsobem Estranged ani není moc součástí trilogie. Je to spíš čtvrtá část. Třetí část byla oboustrannou sebedestrukcí páru z November Rain. Někdo měl nějaké jiné plány a dostali jsme se do situace, kde to, na čem se pracovalo tak pět let, se muselo přepsat.

Takže je to video o překročení situace z reálného života, které nemělo moc do dočinění s příběhem, který jsme měli v plánu. Jsem rád, že jsme udělali tohle video místo toho, které jsme původně plánovali. Abyste pochopili příběh November Rain, musíte si počkat na knížku Dela Jamese. Povídka se jmenuje Without You.

SD: Super. Budeme se těšit. Díky za otázku Kelly.

A: Language Of Fear.

S: (smích)

SD: Půjdeme do Philadelphie, kde je Phil.

Phil: Jak se vede chlapi?

S: Nazdar Phile.

A: Mluvíme s tebou.

Phil: Co stálo za inspirací k Civil War a proč to skončilo na benefičním albu Nobody's Child?

(Nobody's Child: Romanian Angel Appeal je charitativní album na pomoc rumunským sirotkům pod záštitou Romanian Angel Appeal Foundation, které vyšlo v červenci 1990. Projekt organizovala Olivia Harrison, manželka George Harrisona, která v dubnu 1990 založila Romanian Angel Appeal Foundation spolu s dalšími manželkami členů Beatles – Barbarou Bach, manželkou Ringo Starra, Yoko Ono a Lindou McCartney. Na albu se objevilo 15 písní, na nichž se podíleli Traveling Wilburys, Stevie Wonder, Paul Simon, George Harrison, Eric Clapton, Van Morrison, Guns N' Roses, Ringo Starr a Elton John. Od GN'R se na desce objevila právě Civil War.)

A: Skončilo to tam, protože mi volal Tom Petty a zeptal se – což bylo hodně zvláštní –, jestli mi náhodou nevolal George Harrison.

S: (smích)

A: A pak mi zavolal George Harrison a bavili jsme se a z ničeho nic začal mluvit o tom, jak jeho žena letěla do Bangladéše. Najednou jsem si pomyslel… Panebože… Mluvím s Broukem.

S: (smích)

SD: Samozřejmě (smích).

A: Bylo to pěkně divoký. Zeptali se na píseň a inspirace přišla sama… Jeden přítel mě požádal, abych napsal skladbu o tom, jak je svět postavenej na hlavu… Zaujalo mě to téma a Slash už měl vytvořenou melodii a slova, která jsem napsal, k tomu přesně pasovala.

S: Když je poblíž George Harrison, jste vždycky neklidní (smích).

SD: To si dokážu představit.

S: Jednou se zastavil u mě doma a já na to: 'Páni.' Měl jsem si s sebou vzít obraz, který u mě nechal. Strašně legrační obraz z Indie. Ale pro něj znamenal hodně.

A: A navíc jsem chtěl bejt pátym Wilburym.

(Super skupina Traveling Wilburys aktivní v letech 1988 až 1990 a skladající se z Boba Dylana, George Harrisona, Jeffa Lynnea, Roye Orbisona a Toma Pettyho. Kapela stihla vydat dvě studiová alba; Roy Orbison zemřel krátce po vydání prvního alba v prosinci 1988.)

SD: Pátý Wilbury! To určitě.

A: Pracoval jsem na tom.

SD: Díky za telefonát. Vrátíme se k dotazům. Máme tu Shannon z Lancingu v Michiganu.

Shannon: Nazdar Slashi.

S: Čau.

Shannon: Ahoj Axle. Skoro tě miluju.

(Všichni se smějí)

A: Skoro?

Shannon: Skoro. Neznám tě osobně, takže…

A: Nemiluj mě. Kvůli lidem, kteří se do mě zamilují, pak vyhazuju prachy za právníky.

S: To je pravda (smích).

A: (smích)

Shannon: To neudělám.

A: Nechci být milován (posměšně).

SD: Na co se chceš zeptat Shannon?

Shannon: Zajímalo by mě, jakým směrem se budete ubírat na příštím albu nebo albech, co od vás můžeme čekat?

S: Hudební směřování má co do činění s tím, jak kapela… Co jako kapela nebo organizace lidí děláme. Ne… Vážně, je to celkem jednoduché a mnohem méně komplikované než si většina veřejnosti myslí.

A: A co takhle, že v porovnání s Illusions bude směřování kratší (smích).

SD: Tady to je. Díky za dotaz Shannon…

S:Vždyť jsme ani neodpověděli.

(Všichni se smějí)

SD: Ale byli jste blízko.

S: Budeme se ubírat tak, co nám v tu chvíli přijde jako správné.

SD: Už jsou to skoro tři roky, co naposledy vyšlo originální album.

S: To sice jo, ale neváleli jsme si šunky. Byli jsme na turné dva a půl roku.

A: (smích)

SD: To je pravda.

S: Jen abychom si to ujasnili.

SD: Odvedli jste ohromnou práci. Na lince je Sarah z Woodstocku z Connecticutu. Chceš se na něco zeptat Axla nebo Slashe?

Sarah: Mám otázku na oba, je jedno, kdo odpoví. Co děláte ve svém volném čase? Když zrovna nedřepíte ve studiu.

A: Slash krmí hady.

SD: Máš sbírku zvířat?

S: Jo.

SD: Nevím, jestli jim říkáš zvířátka, ale…

S: Abych byl upřímný, většinu času věnuju Guns. Je to nikdy nekončící věc. Axl by řekl to samé. Je to jako…

A: Jo, je to jako… Neexistuje žádný rozdíl mezi byznysem a osobními věcmi, takže to jsou pořád Guns N' Roses. Netuším, kdy zase vyjedeme na turné. Máme v úmyslu vyjet na turné v roce 1996 a do té doby budeme pravděpodobně hodně nahrávat a snažit se tu a tam něco vydat. Ale pořád se snažíme posouvat dál… A posouvat kapelu dál jak to jen nejvíc jde. Takže bavíme-li se o volném čase, v podstatě ani neexistuje. Ale čas od času se samozřejmě koukneme na nějaký film nebo tak něco.

S: (smích)

A: A kromě toho se snažíte udržet svůj život pohromadě. A taky udržet lidi, kteří se vám ho snaží vzít.

S: Ne že bychom jezdili nazí na koni nebo… (smích)

SD: Nic z toho?

A: Sakra!

SD: Sakra!

S: Hodně pracuju na svém boogie-boarding stylu.

(Všichni se smějí)

SD: Díky za telefon Sarah. O něco dřív jsme mluvili o Georgi Harrisonovi a…

SD: … A teď si pustíme od Paula McCartneyho Live And Let Die, kterou jste rovněž nahráli. Je to zábavné, protože ty jsi Axle mluvil o tom, že když jsi potkal Paula, tak…

A: Přišel ke mně a…  Nevěděl jsem, co je to za chlápka a najednou se mě zeptal: 'Necháš si udělat další tetování?' Nebylo mi zrovna dobře a jen jsem si říkal: 'Bože, další hovado. Dobře, použiju to slovo.' Podíval jsem na něj a on je to Paul McCartney. To si ze mě děláte srandu!

S: (smích)

A: Já na to: 'Vypadáš uvolněně.'

SD: Live And Let Die, Guns N‘ Roses.

Live And Let Die je zahrána

SD: Přesuneme se do Memphisu v Tennessee, kde je Shaun.

Shaun: Nazdar.

A: Čau.

S: Čau.

Shaun: Jsem ohromně nadšený.

A: Fakt?

Shaun: Moje otázka míří na Slashe. Zajímá mě, jaký vliv měl na tebe Joe Perry z Aerosmith.

S: Když jsem začínal hrát na kytaru a postupně tomu přicházel na kloub, vedle ostatních kytaristů mě dost ovlivnili i Joe Perry a Brad Whitford z Aerosmith. Je to nejúžasnější, nejvyšinutější kapela na světě (smích).

A: (smích)

SD: Díky Shaune. V Austinu v Texasu je Weezie.

Weezie: Jak se vede chlapi?

S: Nazdar.

A: Jak je, kámo?

Weezie: Před 20 lety jsem byl velký fanoušek Marca Bolana a T-Rex. O 20 let později poslouchám Soundgarden a najednou z ničeho nic si koupím novou desku a zjistím, že jste smíchali Soundgarden a T-Rex dohromady. Koho to napadlo a jak k tomu došlo?

S: No…

A: To byl můj nápad.

S: Jo, protože mi zavolal…

A: A zahrál jsem mu to.

S: Přes telefon uprostřed noci. Ta píseň už byla skoro hotová a Axl zpíval tu část od Soundgarden a já na to…

A: Protože riff byl hodně podobný, ne-li úplně stejný. Říkal jsem si, že by se k tomu ještě něco hodilo… Navíc máme Soundgarden moc rádi a tenhle konkrétní song (Big Dumb Sex), je kultovní klasika podle mě, ať už to tak je nebo ne. A skvěle to pasovalo k songu od T-Rex. Když jsme album dávali dohromady, Slashovi se ten song od T-Rex hodně líbil a vzpomínám si, jak jsem se ho zeptal, jestli by ho nechtěl nahrát. Protože jsem si myslel, že by to vyvážilo některé věci.

S: Takže jsem musel zpívat (smích).

A: (smích) Jo, tak jsi musel zpívat.

SD: Oba dva na tom zpíváte společně.

S: Ale kombinace těch dvou písní… Ten song byl víceméně hotový, a pak na konci Axl přirozeně zpíval a přidal k tomu Soundgarden.

A: Je to sexy song a ten konec je dost agresivní. Nakonec z toho byla agresivní sexy píseň.

SD: Agresivní je slabé slovo. Prostě jde přímo na věc.

A: Přesně tak.

SD: Naprosto. Dovolal se William z Oklahoma City.

William: Jak se vede chlapi?

S: Dobře.

A: V pohodě.

William: Pozdravuje vás Amy. Musím rychle na věc.

A: Nazdar Amy.

William: Jak jste přišli na Since I Don't Have You? Moc se mi líbí.

S: Dobrá otázka.

A: Ta píseň z nějakého důvodu… Když jsme začali zkoušet, žili jsme v nějaký díře na Sunsetu. Prostě jsem ji chtěl nahrát stejně tak jako Slash.

S: Ne, důvod proč jsme to nahráli, byl ten, že sis to pořád zpíval, když jsi bydlel u mě.

A: Ani nevím, proč se mi ta skladba líbila. Byli jsme na turné, měli tři dny volna v Bostonu a ten song zrovna pasoval do té doby a měli jsme čas, tak jsme šli do studia a nahráli to, aniž bychom tušili, jak bude znít po hudební stránce. Protože v originále je všechno úplně jinak včetně smyčcového aranžmá. Tak jsme šli do studia a bavili jsme se tím.

SD: Původně píseň z roku 1958 od skupiny Skyliner z Pensylvánie. Tady je v podání Guns N' Roses.

A: Punk rock ve své nejlepší podobě.

Since I Don't Have zahráli

SD: Nádherný rytmus ke konci…

A: Voodoo, nebo tak něco.

SD: Jo.

A: Netušíme, jak se to tam dostalo.

S: Píseň má svůj vlastní příběh, protože mám pocit, že tohle byla jedna z prvních věcí, díky které skončilo Spaghetti Incident? jako celé album.

SD: Fakt?

S: Nahráli jsme to během volna na turné v Makeshift studiu v Bostonu.

SD: … 90minutové interview se Slashem a Axlem Rosem z Guns N' Roses. Volá nám hodně lidí. Půjdeme do Hostounu v Texasu, kde máme Christine.

Christine: Nazdar chlapi! Jak se vede?

S: Čau.

A: Nic moc se neděje. Jak to jde v Texasu?

Christine: Podobně.

(Všichni se smějí)

Christine: Chtěla jsem vám říct, že jste má oblíbená kapela a ráda bych se zeptala, jestli plánujete natočit nějaký videoklip k Spaghetti Incident?

S: Debatujeme o tom.

A: Jo, přemýšlíme nad Since I Don't Have You a Slash pracuje na projektu k Hair Of The Dog, ale nemám ponětí.

S: (smích)

SD: Budeme se těšit. Díky za telefon Christine. Teď tu máme Mosese z Texasu, konkrétně z El Paso.

Moses: Čau Axle.

A: Jak to jde Mosesi?

Moses: Jak se vede chlapi? Rychlá otázka - proč jste vydali video k Estranged souběžně s vydáním Spaghetti Incident?

A: Měli jsme v plánu hodně dlouho udělat k Estranged videoklip a nastala ta správná doba ho vydat. Dotočili jsme ho a chtěli jsme ho pustit do světa a zrovna jsme ještě měli Spaghetti Incident a… Navíc jsou to Guns N' Roses a to každého mate.

S: Chtěl jsem říct to samé.

A: Sami jsme z toho zmatení, a tak jsme chtěli, aby i ostatní jeli na stejné vlně a užili si ten zmatek s námi.

S: (smích)

SD: Taky jsem zmatený. Před chvilkou jste mluvili o videu k Estranged. Jestli tomu správně rozumím, původně to bylo zamýšleno jako součást trilogie, ale nakonec se to vydalo vlastní cestou?

A: Můj přítel Del James napsal krátkou povídku Without You, která byla částečně ovlivněna mnou a mou ex-manželkou (Erin Everly známou z videoklipu Sweet Child O'Mine). Pak jsem napsal ten song (Estranged), který pasoval do toho příběhu… To bylo asi tak před 4 nebo 5 lety. Příběh začal, o pár let později přišla na řadu samotná píseň a začali jsme pracovat na projektu. A zhruba uprostřed projektu, nebo tak ve dvou třetinách, se kvůli tomu, co se odehrálo v reálném životě, změnily všechny plány. Museli jsme vytvořit něco jiného a přijít na to, jak se nad tím povznést… Pro mě jako pro umělce to znamenalo, že jsem musel přijít na to, jak se povznést nad svým vlastním stvořením/světem, který pro mě hodně znamenal. Byl jsem ve slepé uličce a musel jsem přijít s něčím jiným… Napsat úplně něco nového nad to, o co jsem se tak snažil, aby to vyšlo… Byla to hodně velká výzva a já a režisér Andy Morahan jsme byli zainteresováni do celé věci společně. Stejně tak i Del James a kapela… Pro všechny to byla hodně těžká výzva povznést se nad tím. Navíc jsme za to utratili dva a půl milionu dolarů a museli jsme to vydat.

SD: Něco jste udělat museli (smích). Estranged z Illusion II.

Estranged je zahrána

SD: Jsme zpátky po celých Spojených státech a Kanadě s Axlem a Slashem z Guns N' Roses. Zbývá nám čas ještě na jeden telefon. Vrátíme se zpátky do Raleigh v Severní Karolíně, kde je Arleen.

Arleen: Hezký večer Axle a Slashi.

S: Ahoj.

A: Hezký večer.

Arlene: Jmenuju se Arlen.

SD: Arlen.

A: Arlene z Raleigh.

Arlene: Jo, chci se zeptat…

SD: Ahoj Jennifer.

A: Jo (smích).

Arlene: Pokud byste mohli změnit jeden mýtus nebo kterýkoli z mýtů týkajících se Guns N' Roses, co by to bylo?

S: Těch je strašně moc, když na to přijde.

A: Změnit jeden mýtus? Páni, to je…

SD: Třeba to, jak vás vnímá v určitém ohledu veřejnost a přitom to vůbec není pravda.

A: Nevím… Když vyšli Use Your Illusions, četl jsem recenzi, kde stálo, že jsme měli alba pojmenovat jako "Náš Hitler", což byla narážka na mě nebo tak. Rád bych vyvrátil to, že chceme kontrolovat média a lidi. Není to… Někteří lidi tomu věří… Nechci hlídat média, jen chci, aby se vyjadřovala přesně. Jediné, co chceme je, aby se o věcech, které řekneme a uděláme, psalo tak, jak jsme je opravdu řekli a udělali. Nechceme, aby se něco měnilo, nebo aby se něco vytrhávalo z kontextu nebo překrucovalo. Hodně často nedostaneme příležitost nebo šanci, abychom dali věci do pořádku, bez toho, aniž bychom museli projít hromadou problému, které se automaticky otevírají.

SD: Chápu.

S: Hlavní věc je… Čeho jsem si všiml od doby, kdy jsme skončili turné je prostý fakt, že média se vrací do minulosti a hodně ji překrucují.

A: S Delem Jamesem pracujeme od začátku Guns N' Roses na knize. Za tím účelem už dost dlouho děláme rozhovory a snažíme se zobrazit pravdivý obrázek o kapele se všemi osobními chybami a našimi nočními můrami. Odhaluje to kapelu. Chceme ukázat přesný obraz toho, kdo jsme a kde se nacházíme. V některých ohledech nás to zrovna neukazuje v dobrém světle. Často si říkáme: 'Tohle jsem prohlásil! Co jsem to za idiota! Nemůžu věřit, že jsem to řekl.' Všechno to hodláme vydat.

SD: Doufejme. I díky tomu, že jste tady, můžete uvést celou řadu věcí na pravou míru.

A: Pokolikáté tu jsme? Potřetí nebo počtvrtý?

SD: Mám pocit, že čtvrtý.

A: Počtvrtý, páni.

S: Všichni jsou u mě doma, tak je musim pozdravit. Nazdar!

(Smích)

SD: Děkujeme i našim dnešním hostům, Axlovi a Slashovi. Je skvělé, že jste přišli a ještě lepší, že jste dorazili oba dva.

S: Bylo to skvělé.

A: Je zvláštní, že jsme tady společně. Je to dobře.

SD: Zvláštní, ale v dobrém slova smyslu.

A: Přesně.

S: Naprosto.

A: Čau Beto (Axl pozdravil asistentku Betu Lebeis).

SD: Bylo to bezvadné.

1. srpna 2014

Diskusní téma: Axl N' Slash Rockline interview: leden 1994

Таможенное оформление перевозки

Морские перевозки грузов 20 или 40 футoвых контейнepов из Китaя либо Южной Коpeи в Россию, Казахcтан и Монгoлию. Перевозка грузов — FCL и LCL, до двери. Как транспортная кoмпaния «ВЭД ЛАЙН» рекомендует выгодные, продуктивные и несомненные уcлуги морских отправок из вceх главных поpтoв Китая и также Южной Кореи в любые города России, страны СНГ и Монголию. Нaш продолжительный oпыт, паpтнeрские отнoшения с многими судoхoдными линиями и нaшими центральными коллегами споcобствyют нaм предоставлять безопасные и своевременные логистические pешения. Грузы FCL и LCL либо проектные грузы, перевозимые от порта в пoрт либо в определенный пyнкт назнaчeния, таможенное оформление являeтся неотъемлемой частью транспортной экспедиции грузов. Благoдaря большому кeйсу морских aгeнтoв мы находим мaршрyт, который в лучшей степени cоответcтвует вашим интересам. Выстраиваясь нa соединение Российских и также внешнеторговых сеpвиcных потенциалов и способностей доставки, в наших силах обеспечить вaм внешнеэкономические решения от двери до двери.

<a href=https://msc.com.ru>Отписаться от рассылки</a>

Таможенное оформление грузов

Первостепенная истина таможенного декларирования основывается на проведеньи в полной мере резидентами внешнеторговой деятельности норм таможенного законодательства по перемещению товаров иначе говоря провоз таможенных товаров через зону таможенного контроля. Вследствие этого немаловажным моментом в благополучном исполнении процесса таможенного оформления значится процедура таможенного декларирования, смысл которого заключается в ходатайстве таможенным структурам в определенной форме сведений о товаре, таможенном режиме или отличных уведомлений, обязательных в таможенных целях для пересечении границы. Таможенное декларирование являясь естественной таможенной процедурой, правоприменительно контролируется Таможенным кодексом к тому же иными правовыми документами РФ в целях осуществления проверки над перемещением ценностных предметов через зону таможенного контроля.

<a href=https://msc.com.ru>Отписаться от рассылки</a>

авто бу аукцион япония

<a href=https://ved-line.ru/customs-avtorazbor>японские автомобили</a>

Авто из Японии

Автомобили и мототехника, спец техника и водная техника со стоянок и аукционов Японии. Таможенное оформление физических лиц и юридических лиц. Тел 79910690696 WhatsApp
autoauction.nhk@gmail.com https://api.whatsapp.com/send/?phone=79910690696&text&app_absent=0

Rock in Rio 2011 aj.

Přečetla jsem si všechny příspěvky, které mě docela zarazily, že věříte na alkoholismus Axla !!! Tak to je věc, o které jsem přesvědčená, že je pěkný nesmysl, když je pod dohledem rodiny Lebeisových, kteří by mu tento stav určitě netorelovali. Podle mě je jeho největším problémem žravost, něco podobného měl taky Marlon Brando. A co si budeme povídat, Beta je určitě výborná kuchařka :D Dále co se týká vystoupení na Rock in Rio 2011, narazila jsem na jednu diskuzi, kde se řeší bronchitída, která ho v té době trápila. Jeden fanoušek byl rád, že se tato informace od managementu dostala na světlo, protože byl jediný, kdo upozorňoval, že Axl byl na Rock in Rio 2011 byl nemocný a všichni hned jeho názor zadupali. Viditelně tam přece lapá po dechu. Svoji roli snad sehrál déšť a zakrytá čtecí zařízení, protože Axl se netajil nikdy tím, že texty zapomíná. Určitě tam chtěl udělat skvělou show. Údajně v roce 2012 zase na koncertech v Las Vegas zpíval se streptokokem v krku. Nesoudila bych ho, když ve skutečnosti neznáme pravdu.
A srovnání s Bon Jovim a ostatními ? Podle mě nikdo z nich si neprošel takovým "psychickým" peklem jako Axl, tak bych jeho nadváhu i tolerovala, hlavně ať je zdravý a nepřehání to s Taco Bell :D

několik poznámek...

K tomu jen několik podnětů:
- Těch fotek pár je. Phoenix policejní fotka je z roku 1998. Pak je ta s těma kratšíma vlasama, o který mluvil Honza, a ta se udává jako 1996. Sem tam jsem ale ještě něco zahlídl – když na to narazím, hodím to někam na web.
- Co se týče toho Axlova inkognita, tak nesmíš zapomenout, že tehdy se internet teoreticky teprve masově rozjížděl, nebyly twittery, facebook a další kraviny, a tudíž i kdyby ho někdo někdy někde zblejsknul, nemuselo se to taky mezi lidi dostat, nebo aspoň ne hned a třeba až po letech – jak vidíme dneska u těch naskenovajech fotek z druhý půlky 90. let. Ale sakra záhadný období to bylo, to rozhodně.
- Co se týče hlasu, zase souhlasím s Honzou, rok 2010 (potažmo už těch pár show 2009) byl famózní a nikdy jim neodpustím, že nevydali DVD už z tehdejších koncertů.
- Co mi taky přijde hodně zajímavý kromě jeho hlasu, je jeho tehdejší image z let 2001 a 2002. Co to s ním sakra bylo? Schválně si najděte na youtube jeho rozhovor z NBA 2001 – to jsem ho málem nepoznal, a ani zdaleka ne jen kvůli hlasu. Spekulovalo se o botoxu, ale zase když se člověk podíval na ten jeho „mug shot“ z roku 98 (případně i ty mlhavý fotky s Gilbym z roku 2000), neřekl by, že něco takovýho Axl potřeboval. Jestli třeba nebyl nějak nemocnej, jeho hlas z roku 2002 by tomu odpovídal. A taky navštěvoval jako host různý ty nemocnice pro těžce nemocný děti atd. Ale to k němu zase asi tak nějak patří. Jinak ten hlas při rozhovoru se mu poslední léta zase trochu ustálil níž, řekl bych. Rozhodně teda oproti 2001–2002.
- Ohledně tý knihy Axl řekl, že cosi spisoval, ale je to spíš výčet těch starejch problémů kolem rozpadu old Guns a je to tak depresivní, že se k tomu radši moc nevrací. Což docela chápu...
- Jinak ještě obecně co se týče Axlovejch vlasů... :) tak podle mě, ono 10+ let nošení šátku a pak několik let nošení copánků člověku vlasy docela dost dojebe, i kdyby je měl o dost hustší než Axl...
- Co se týče jeho zjevu po přelomu tisíciletí, tak taky vyprávěl historku, jak šel zadem na MTV VMA 2002 na tehdejší jejich „surprise show“ a fanoušci se radovali, že dorazil Kid Rock... Vono taky brejle, klobouk „klopák“ a prachmizerná docházka do společnosti na veřejnost za čas udělaj svoje, že jo.
- Jimmy Kimmel: ber to, jak to je, čili bulvár. Pokud se chceš o Axlovi a GN’R dozvědět mnohem víc, zkoukni That Metal Show 11.11.2011. To je pravý interview.
- Ohledně koncertů – jak sám uvedl, leckdy se to všelijak sere v zákulisí, věci kolem atd., a to je to pak na něm vždycky poznat. Rio 11 mohlo bejt ten případ. Ale taky nemuselo. A co se týče chlastu, je to koneckonců rocker a zdá se mi, že během turné moc dobrou životosprávu nemaj. Jestli ale kalí i off stage (kromě těch barů, který se pak dostanou na net), to je těžko říct.
- V novou desku věřím, ale chtělo by to kompletní změnu labelu a všech těchhle hovadin. Přece nebude dvakrát vstupovat do stejný řeky hnusu.
- Obecně vzato, Axl je perfekcionista a nevyleze, dokud nebude moct ukázat stoprocentní výsledek – aspoň tomu leccos nasvědčuje. Viz Chinese Democracy, i když bůh ví, jak komplikovaný to v tomhle případě bylo. A na některejch demáčích později proniknuvších na net zní mnohem líp než na desce, kdo ví, jak to bylo s tím byznysem, smlouvama atd. Taky si vemte, že uvedl, že ho některý bejvalí spoluhráči tak psychicky rozhodili, že nemohl několik let skládat. Plus soudy, baby... ono to určitě zrovna lehký nebylo.
Ale tohle není žádná apologetika, jen jsem chtěl přidat pár informací nebo úhlů pohledu.

Sorry za ten průjem, o těchhle věcech si člověk vždycky rád pokecá... :)

Re: několik poznámek...

Tomu se říká pořádná a plodná diskuze! Díky za postřehy, vždycky stojej za přečtení.
- Jasně, internet a všechny sociální sítě byly v plenkách, takže se nelze divit, že těch fotek je málo, ale vezmi si třeba období od července 2007 do prosince 2009. Co se týče počítačů apod., žádnej problém, a stejně za tu dobu neexistuje žádná fotka, kromě tý, jak je s Bachem ve studiu…
- Image z let 2001–2002 mě nepřestává fascinovat, nechápu, kam dal oči. Jak přišel na ty fotbalový a hokejový dresy… Záhad. Upřímně řečeno, tehdejší image kapely byla vůbec strašná, hlavně teda trojka Axl – Bucket – Robin. To prostě nebyli Guns N‘ Roses. A pak přijde rok 2006 a Axl zase chodí skvěle oblíkanej… Zajímalo by mě, jaký vlivy na něj v určitý éře působí. Ono už RIR III a jeho tepláky s košilema byly dost mimo.
- V rozhovoru z NBA vypadal strašně a myslim si, že tenkrát prostě nějaký problémy (nemoc) mít musel, protože to jediný by aspoň trochu vysvětlovalo, kam se vytratil pravej Axl.
- Mimochodem, dodneška mě moc zajímá, proč skončilo z čista jasna turné 2002… Moje vlastní teorie vždycky byla, že Axl pochopil, že s takovou verzí Guns nemůže nikdy uspět… Ale znovu říkám, to si myslim jenom já.
- Je jasný, že toho Axl zažil víc než dost a v jeho životě se udála řada bolestných událostí, o kterých ani nevíme, a ke kterým se už nechce nikdy vracet, takže z tohohle hlediska je celkem pochopitelný, že se mu do memoárů nechce.
- Podle mě ho v 90. letech dost ovlivnila ještě jedna věc, o který se vůbec nemluví – v letech 1995–97 postupně zemřeli Shannon Hoon (týpek z Don't Cry), jeho matka (i když těžko říct, jakej vztah k ní měl) a West Arkeen a ve všech případech to byli lidi, který k němu měli blízko… A do toho se v tý době kompletně rozpadla stará sestava, takže to, že koncertovali až v roce 2001, z tohohle pohledu zase není takový překvapení.
- Co se týče nový desky, Axl se podle mě do ničeho nežene. Nemá důvod. Deska, o který myslel, že třeba ani nikdy nevyjde, je dávno venku a to je podle mě pro něj to hlavní. A její zrod provázelo tolik bolesti a problémů, že se do tý samý řeky Axlovi prostě nechce vkročit, což je pochopitelný.
- Naprosto s tebou souhlasím, měli by vyměnit label a odpoutat se od všech lidí z minulosti, kteří stáli za tím, že se vydání ChinDem tak vleklo… Tím ale netvrdím, že by si za to nemohl i Axl sám, velká část odpovědnosti padá i na něho.
- Bohužel ve světě GN'R je to natolik komplikovaný a mnohdy nepřehledný, že i když se o kapelu zajímáme sebevíc, pořád spíš spekulujeme, než abychom se opírali o fakta. Ale u týhle kapely to tak vždycky bylo, je a bude… Buď to člověk přijme anebo ne…
- Stejně jako Dave v novou desku věřím, a jestli bude za rok, za dva, 2017 a víc (to snad ne), já si počkám, protože jsem si naprosto jistej, že se to čekání vyplatí a ta hudba nakope všem zadek.
- Vedle nový desky bych si moc přál, kdyby s Axlem udělal rozhovor Kurt Loder, protože jejich inteview vždycky stály za to a Axl ho jako jednoho z mála novinářů vždycky respektoval.
- Jo a taky bych si přál, kdyby se udělal pořádnej dokument o Use Your Illusion Tour nebo něco na ten způsob, když nahráli všechny show, ale to je snad pravděpodobnější Axlova autobiografie (z který by byl podle mě bestseller)...

super

Teda Honzo, nemám slov, úžasné, že si toto všetko preložil... A áno, rozhovor s Kurtom Loderom u Axla na záhrade jeho vtedajšieho domu má takú správnu echt atmosféru. Najlepšia je tá chvíľa, keď Axl uprostred vety zbadá kolibríka zrejme kdesi na strome a v tom momente prenho odpoveď na Kurtovu otázku končí....Ja v kutiku duše dúfam, že raz sa dočkáme Axlovej autobiografie. Mna by hlavne zaujímalo, čo dočerta robil v rokoch 1995-2000. Bol vtedy ešte mladý, nenapadá ma naozaj nič priliehavejšie ako označit toto obdobie za stratené roky. V podstate ho v tomto období nikto poriadne nevidel, existujú nejaké fotky okrem tej, co ho zatkli v Phoenixe na letisku? Chodil von zamaskovaný, v prevlekoch, a lá Michael Jackson? Alebo nechodil nikam? Alebo chodil po miestach, kde nikoho ani nenapadlo, že je to on? Mne terajší Uncle Axl príde ako niekto úplne iný ako ten energický, zaujimavý, spontánny Axl zo začiatku 90. rokov. Viem, že je oveľa starší. Má iný hlas, aj keď rozpráva - oveľa vyšší. Ale aj tak je tá zmena divná. Jon Bon Jovi je starší, ale je to stále on....Axl pôsobí, akoby sa od základu zmenil na niekoho iného. Nemám pocit, že chce svetu ešte niečo povedať prostredníctvom hudby, nechať nejaký odkaz.

Re: super

Díky moc! Ten rozhovor si místo na stránkách zasloužil.
Ta část rozhovoru Axla s Kurtem a kolibříkem je nesmírně vtipná. Jestli se Axl rozhodne někdy něco knižně vydat, je ve hvězdách, protože je to Axl a čert aby se v něm vyznal. Naprosto s tebou souhlasím, druhá polovina 90. let se dá s klidem označit jako „ztracené roky“, i když v tý době vznikly písně z Chinese Democracy a další, který (snad) uslyšíme v průběhu příštích let.
Svým způsobem mě to období fascinuje, protože ačkoliv jsem velkej fanoušek kapely, o tom období prakticky nic nevim, značná část jsou spíš mý domněnky… Kromě fotky z Phoenixu existují ještě dvě tři fotky Axla s fanynkami, na kterých nosí šátek a má výrazně kratší vlasy.
Taky se podle všeho dlouhá léta nemohl vyrovnat s rozchodem se Steph Seymour, což je patrný i na několik textech z poslední desky (TWAT, This I Love a další).
Rovněž se soudil s Erin a Steph a i to na něm zanechalo následky. Co jinak celý ty léta dělal (kromě skládání hudby) je záhada. Vzhledem k tomu, že se o tom období nic moc neví, tak to vypadá, že nikam moc nechodil. Když nepočítám incident ve Phoenixu, na veřejnosti se naposledy objevil 20. ledna 1994, a pak až v červnu 2000! Ani po skoro 9 letech poslouchání a sledování Guns mi tohle rozum nebere.
Jak je možný, že žádný novináři (vyjma těch pár fotek) ho nedokázali vyfotit? Ale podobná je i současnost. Jakmile Axl nekoncertuje, jen výjimečně se stane, že se někde objeví jeho fotky. Axl je prostě mistr ve skrývání se před okolním světem.
Co se týče hlasu, rok 2010 byl fenomenální a jeho hlas stejně silnej jako v 90. letech. Od Ria 2011 se ale nemůže dostat zpátky do formy z 2010, i když poslední koncerty ve Vegas se mu povedly.
Upřímně řečeno si myslím, že Axl na sobě nepracuje. Image už je několik let pořád stejná (ty klobouky jsou naprosto šílený) a postavou už to bohužel není ten mladej kluk s vypracovanou postavou atleta. Ano, věk nezastavíš, ale podívej se na jeho vrstevníka Bon Joviho, jak řikáš. I když dost měnil během let vlasy, pořád vypadá skvěle. A co teprve takoví borci jako Steven Tyler, Bruce Springsteen a Mick Jagger? Ti pořád neskutečně válej a přitom by ve svým věku už dávno měli mít kariéru za sebou.
Axl by potřeboval zhubnout a výrazně změnit image, ale vzhledem k tomu, že tenhle stav už trvá víc jak 5 let, nevěřím, že se něčeho takovýho dočkáme.

Re: Re: super

Úplne s tebou, Honzo, súhlasím. Rok 2010 bol neskutočný, čo sa týka Axlovho hlasu, a potom prišlo neslávne slávne Rio 2011 - no, stačí si to pozrieť na YouTube. To bol trapas. Vlastne doteraz sa divím, že Axl ten koncert psychicky ustál a neušiel po November Rain z podia. Hlasovo a koncentráciou bol mimo, plus nadváha a najmä tá opuchnutá tvár.....Zrejme depresie, lieky, alkohol?
Čo sa týka rokov 1994-2000, možno trávil Axl veľa času v Sedone v Arizone, kde mal svoju ezoterickú priateľku Yodu. On sám zas povedal, že chodieval do Las Vegas, kde sa len tak prechádzal a pozoroval ľudí - vraj ho nikto nikdy nespoznal. Vieš si predstaviť, že jedna z najväčšich hudobných hviezd trávi svoj čas tým, že chodí po Vegas Strip a pozoruje ľudí?? Surrealistické ako celý Axl.
Presne, ako si napísal - aj v súčasnosti, keď Axl nekoncertuje, tak sa žiadne fotky neobjavujú. A jeho terajšia podoba je pritom dosť charakteristická - divné klobúky, nápadné kožené bundy s cvokmi, veľké okuliare - aspoň ja by som ho spoznala aj z kilometra.
Mám pocit, že sa Axl pred vonkajším svetom ukryl a žije si vo svojom malom súkromnom svete, ktorý si mohol vytvoriť vďaka svojmu postaveniu a peniazom. Podľa jeho tweetov žije najmä zvieratami a jedlom - tie sarkastické tweety o žirafe Marcusovi z dánskej zoo nemali chybu. Čím ďalej, tým viac mám pocit, že hudba a image už ani zďaleka nie sú jeho prioritou.

Přidat nový příspěvek