DAVID KOLLER VS. AGON ORCHESTRA, 26. března 2012, Státní opera, Praha
David Koller s Agon Orchestra nadchli operu
Trvalo téměř 2 roky, než David Koller s Petrem Kofroněm mohli veřejnosti představit netradiční spojení rockového a symfonického zvuku. V pondělí 26. března proběhlo ve Státní opeře v Praze první vystoupení Davida Kollera s Agon Orchestra. 51letý Koller spojil své síly s Petrem Kofroněm, dirigentem Agon Orchestra, který produkoval poslední sólovou desku bývalého zpěváka Lucie Teď a tady.
Vyprodaná Státní opera (i když volná místa se našly) přivítala Davida Kollera a Agon Orchestra ve čtvrt na devět. Velký večer načala skladba Až ti řeknu já z alba Nic není nastálo z roku 2006. Hned následující píseň Daniela symbolizovala a do puntíku splnila to, o čem hovořil Koller už před koncertem – že totiž kapela půjde "proti" orchestru a skladby tak budou znít podstatně jinak, než jak je běžně fanoušci znají. Zcela v novém "kabátě" se představil i nejstarší song večera Šrouby do hlavy z první desky slavné Lucie. Nutno dodat, že Šrouby zněly skvěle. Pokračovalo se písněmi Těžkej sen, Lehká, Jižní kříž a baladou Žádný city. Prvním hostem večera byla Lenka Dusilová, která nejdříve diváky upoutala skladbou Mrazy z jejího aktuálního alba Baromantika. S Kollerem si připomněla dávné časy v Lucii a společně si zahráli Sen a Ameriku, která uzavřela první část koncertu.
Po téměř půlhodinové přestávce otevřela druhou část představení skladba Zhasněte lampiony. Ke kapele se připojil druhý host večera, violoncellista Jiří Barták. Jedním z vrcholů večera byla píseň Čas nejde vzít zpátky, jejíž finále bylo velkolepé. Pak přišla na řadu nejslavnější skladba z Kollerovy sólové tvorby z roku 1993, Chci zas v tobě spát, která přivedla do varu všechny fanoušky. Překvapivě zazněla i romantická píseň Srdce z poslední desky Lucie Dobrá kočzka která nemlsá. Skladba Milá byla první, kterou David odehrál na bicí. Poté následovaly songy Černí andělé, Lajka z I. P. Pavlova, Ty a já a Nic není nastálo, před níž Koller pozdravil svou rodinu.
Po odchodu Kollera a jeho party ze scény nadšení diváci aplaudovali ve stoje a po chvilce se Koller a spol. vrátili na pódium, aby rozehráli velkolepého Medvídka. Na poslední Majolenku, na kterou se přidala i Lenka Dusilová, usedl Koller opět za bicí. Představení skončilo krátce po půl jedenácté.
Přibližně 1200 diváků bylo svědky fantastického vystoupení, které ve všech zúčastněných zanechalo obrovský dojem. Nová podoba skladeb vyzněla parádně (jedině provedení Daniely, jedné z mých nejoblíbenějších písní, se mi příliš nelíbilo) a David Koller s Petrem Kofroněm dovedli své dvouleté snažení k dokonalosti. Nezbývá než doufat, že nás David Koller bude i v příštích měsících a letech zásobovat takto povedenými koncerty.
Setlist
1. Až ti řeknou, 2. Daniela, 3. Šrouby do hlavy, 4. Těžkej sen, 5. Lehká, 6. Jižní kříž, 7. Žádný city, 8. Mrazy (Lenka Dusilová), 9. Sen (host: Lenka Dusilová), 10. Amerika (host: Lenka Dusilová), 11. Zhasněte lampiony (host: Jiří Bárta), 12. Čas nejde vzít zpátky (host: Jiří Bárta), 13. Chci zas v tobě spát (host: Jiří Bárta), 14. Srdce, 15. Milá, 16. Černí andělé, 17. Lajka z I. P. Pavlova, 18. Ty a já, 19. Nic není nastálo, 20. Medvídek, 21. Majolenka